εἰστίσ(εις ?) σεαυτῷ (B.L. 1, S. 23) → viell., εἴστι (l. ἴσθι) {σ} σεαυτῷ, A. Deissmann, Bibelstudien (1895), S. 214, Anm. 1.
εἰστίσ(εις ?) σεαυτῷ (B.L. 1, S. 23) → viell., εἴστι (l. ἴσθι) {σ} σεαυτῷ, A. Deissmann, Bibelstudien (1895), S. 214, Anm. 1.