ἀκισ|κλῶν vom Nominativ ἀκίσκλη (so Ed.) → ἀκίσ|κλων, wohl nicht vom Nominativ ἀκίσκλον (so B.L. 1, S. 89), sondern von (ἡ?) ἀκίσκλος = Lat. acisculus, ,,Meissel", O. Claud. 1. 132, zu Z. 2, 4.