Φιλωτάδῃ [στρα(τηγῷ) καὶ Παήσ]ε̣ι → Φιλώτᾳ τ̣[ῷ καὶ Δημητρίῳ], D. Hagedorn, Z.P.E. 77 (1989), S. 202 (vgl. G. Bastianini, J. Whitehorne, Strategi and Royal Scribes S. 132, Anm. 2 zu Φιλωτάδης) (nach einem Photo).